7.den - čtvrtek 14.8.2008
Vstávám, snad nedočkavostí, už v sedm hodin. Co nejrychleji a nejtišeji opouštím kušetu a mířím na horní palubu. Venku je podmračeno, ale neprší. Zatím není vidět nic než širé moře. Na Islandu bychom měli přistát v pravé poledne, takže je opravdu ještě brzo na to, aby bylo vidět pobřeží. Využívám čas a volnou zásuvku před kušetou a dobíjím si akumulátor do foťáku. Před devátou se probouzí i Lucka, takže jdeme nahoru posnídat a na obzoru se již v dáli začíná rýsovat břeh. Jsme kousek od cíle. Poslední více něž hodinu už proplouváme dlouhým Seydisfjördurem, abychom přesně načas přistáli ve stejnojmeném přístavním městě na jeho konci. Zevrubná kontrola pasů a už stojíme oběma nohama na ostrově ohně a ledu. Ještě musíme počkat na autobus, který si vzali do parády islandští celnící. Je zakázáno dovážet jakékoliv masné či mléčné výrobky a na internetu najdete spoustu zmínek o nekompromisním přístupu a vysokých pokutách. Naštěstí vše dobře dopadlo, celník v první části autobusu nic neobjevil a další prohledávání vzdal. Po půl jedné tedy začínáme odpočítávat první z více jak dvou tisíc islandských kilometrů. Přejíždíme přes hory do městečka Egilsstadir. Zde nejprve měníme islandské koruny a poté děláme nákupní pauzu v Bónusu, což je síť nejlevnějších obchodů na Islandu. Ceny jsou docela příjemné, jen o něco málo vyšší než u nás, tedy žádná extrémní drahota o které se v souvislosti s Islandem všude píše. Je ale pravda, že je to dáno také značným posílením naší a oslabením islandské koruny za poslední rok. Právě zde v Egilsstadiru se náš kruh za čtrnáct dnů uzavře, nyní ale natěšení a plni očekávání teprve startujeme. Čeká nás více jak dvousetkilometrový přejezd do oblasti národního parku Jökulsárgljúfur. Cesta docela ubíhá, až k odbočce k vodopádu Dettifoss. Následujících třicet kilometrů jedeme téměř stejně dlouho jako předhozí dvě stovky po hlavní okružní silnici. Roman však jízdu po kamenité šotolině zvládl s bravůrou, takže v šest hodin poprvé stojíme s otevřenou pusou před úchvatným přírodním divadlem, jakých nabízí Island opravdu mnoho.
Dettifoss
info o Dettifossu | fotoalbum
Vodopád Dettifoss je nejvodnatějším v Evropě a byť momentální průtok se určitě nedá srovnávat například s tím jarním, působí masy šedé vody, řítící se z výšky čtyřiačtyřiceti metrů, monumentálně. Zmáčeni vodní tříští Dettifossu pokračujeme autobusem dále na sever do prvního islandského kempu. Ten se nachází u osady Ásbyrgi na samotném severním okraji NP Jökulsárgljúfur.
Ásbyrgi
info o Ásbyrgi | fotoalbum
Kemp je situován u prostřední stěny obrovité skalní podkovy, která vznikla, stejně jako celý kaňon řeky Jökulsá á Fjóllum, v dávné historii po nepředstavitelně mohutném výbuchu podledovcové sopky pod největším islandským ledovcem Vatnajökull. Nedaleko kempu se nachází také jeden z nejrozsáhlejších islandských lesů, s hojnosti hub a borůvek. Kempujeme okolo deváté hodiny večerní, rychle něco málo povečeřet a hurá na kutě. První islandský den nám rozhodně vyšel a to i co do počasí, celý půlden bylo polojasno a docela teplo. Zítra se rozdělíme na dvě skupiny, jedna vyrazí na dvoudenní přechod islandské pustiny a na zbytek čeká tůra v NP Jökulsárgljúfur a výlet za pozorováním velryb v Húsaviku.
PŘEDCHÁZEJÍCÍ DEN - STŘEDA 13.8.2008 | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - PÁTEK 15.8.2008